Dovolená ve výpovědní lhůtě: Máte na ni nárok?

Dovolená Ve Výpovědní Lhůtě

Výpovědní lhůta a dovolená

Výpovědní lhůta je nepříjemná věc, ale dovolená ji může alespoň trochu zpříjemnit. Co ale s dovolenou, na kterou máte nárok, ale nestihli jste ji vyčerpat před jejím koncem? Máte na ni nárok i během výpovědní lhůty? Odpověď zní ano. Během výpovědní lhůty máte ze zákona nárok na čerpání dovolené, a to ve stejném rozsahu, jako byste byli stále v pracovním poměru. Zaměstnavatel vám nemůže bránit v čerpání dovolené během výpovědní lhůty, pokud jste o ni požádali v souladu se zákoníkem práce a vnitřními předpisy firmy.

Zaměstnavatel vám ale může určit, kdy dovolenou vyčerpáte. To se týká zejména situace, kdy by vaše nepřítomnost mohla vážně narušit chod firmy. V praxi to znamená, že si pravděpodobně nebudete moci vybrat poslední dva týdny výpovědní lhůty na dovolenou, pokud by to ohrozilo chod firmy.

A co když dovolenou nestihnete vyčerpat? V tom případě vám za ní náleží finanční kompenzace. Ta se vypočítá z průměrného výdělku a počtu dní nevyčerpané dovolené.

Nárok na dovolenou

Výpovědní lhůta je období, během kterého trvá pracovní poměr i po podání výpovědi. Během této doby má zaměstnanec i nadále povinnost docházet do práce a plnit své pracovní úkoly. Zároveň mu ale náleží i některá práva, mezi které patří i nárok na dovolenou. Zaměstnanec má během výpovědní lhůty právo na poměrnou část dovolené za dobu trvání pracovního poměru v daném roce. To znamená, že pokud zaměstnanec odpracoval v daném roce například 6 měsíců a poté dal výpověď, má nárok na polovinu své roční dovolené. Zaměstnanec může během výpovědní lhůty čerpat dovolenou, a to i v případě, že s tím zaměstnavatel nesouhlasí. Zaměstnavatel může zaměstnanci v čerpání dovolené bránit pouze ve výjimečných případech, například pokud by jeho nepřítomnost vážně ohrozila chod firmy. V takovém případě je ale zaměstnavatel povinen zaměstnanci dovolenou poskytnout v nejbližším možném termínu, a to nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Pokud zaměstnanec nestihne dovolenou během výpovědní lhůty vyčerpat, má nárok na proplacení nevyčerpané dovolené v penězích. To platí i v případě, že zaměstnanec dovolenou během výpovědní lhůty čerpat mohl, ale neučinil tak.

Dohoda s zaměstnavatelem

S dovolenou během výpovědní lhůty souhlasí váš zaměstnavatel. Může se ale stát, že s čerpáním dovolené během výpovědní doby nebude souhlasit. V takovém případě vám musí vyplatit náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou. Zaměstnavatel vám nemůže nařídit, abyste si nevyčerpanou dovolenou vybrali až po skončení pracovního poměru. Dovolenou si můžete vybrat i v případě, že jste dali výpověď vy. Pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete jinak, dovolená se vám počítá za kalendářní rok, ve kterém výpovědní lhůta končí. Pokud vám tedy výpovědní lhůta končí například 31. května, máte nárok na poměrnou část dovolené za celý kalendářní rok.

Zamítnutí dovolené

Zaměstnavatel má právo zamítnout žádost o dovolenou ve výpovědní lhůtě, ale pouze z vážných provozních důvodů. Tyto důvody musí být objektivní a prokazatelné, například pokud by nepřítomnost zaměstnance v daném termínu ohrozila chod firmy nebo dokončení důležitého projektu. Zaměstnavatel by měl své rozhodnutí písemně zdůvodnit. Pokud zaměstnanec s odmítnutím nesouhlasí, může se obrátit na soud.

V případě dovolené během výpovědní lhůty platí, že zaměstnanec má právo na poměrnou část dovolené za dobu odpracovanou v daném kalendářním roce. Zaměstnavatel mu tuto dovolenou musí poskytnout, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Je důležité si uvědomit, že i během výpovědní lhůty trvá pracovní poměr a zaměstnanec je povinen dostát svým pracovním povinnostem. Pokud si tedy zaměstnanec vyčerpá veškerou dovolenou a následně nastoupí do nového zaměstnání, může se dostat do situace, kdy bude muset novému zaměstnavateli žádat o neplacené volno.

Dovolená ve výpovědní lhůtě? Proč ne? Je to čas na zotavení a přípravu na nové začátky.

Zdeněk Dvořák

Náhrada mzdy za dovolenou

V průběhu výpovědní lhůty má zaměstnanec právo na dovolenou za stejných podmínek jako v době trvání pracovního poměru. Pokud tedy zaměstnanci během výpovědní lhůty vznikne nárok na dovolenou, má právo ji čerpat. Zaměstnavatel mu v tom nesmí bránit, naopak je povinen mu dovolenou umožnit, a to i v případě, že by to bylo pro zaměstnavatele nevýhodné. Náhrada mzdy za dovolenou se pak počítá stejným způsobem jako v případě dovolené čerpané během trvání pracovního poměru. Zaměstnanec má tedy nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout na tom, že nevyčerpanou dovolenou proplatí. K tomu může dojít i v případě, že zaměstnanec nemůže dovolenou vyčerpat z důvodu skončení pracovního poměru. V takovém případě je zaměstnavatel povinen mu za nevyčerpanou dovolenou poskytnout náhradu mzdy. Výše náhrady mzdy se pak počítá stejným způsobem jako v případě dovolené čerpané během trvání pracovního poměru.

Nevyčerpaná dovolená

Výpovědní lhůta je často vnímána jako přechodné období, kdy se zaměstnanec loučí se svým dosavadním působištěm a připravuje se na nové začátky. Součástí tohoto období může být i čerpání nevyčerpané dovolené. Zaměstnanec má právo na dovolenou i během výpovědní lhůty, a to v rozsahu úměrném době odpracované v daném kalendářním roce. Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit čerpání dovolené ve výpovědní lhůtě, a to i bez jeho souhlasu. Cílem je, aby zaměstnanec do konce pracovního poměru vyčerpal všechny dny dovolené, na které mu vznikl nárok. Pokud zaměstnanec do konce výpovědní lhůty nevyčerpá všechnu dovolenou, má nárok na proplacení náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou. Výše náhrady se vypočítá z průměrného výdělku zaměstnance. Je důležité si uvědomit, že pravidla pro čerpání dovolené ve výpovědní lhůtě se mohou lišit v závislosti na konkrétní situaci a kolektivní smlouvě. Vždy je proto vhodné se informovat u svého zaměstnavatele nebo odborové organizace o konkrétních podmínkách.

Nemoc během dovolené

Výpovědní lhůta je často vnímána jako šance na odpočinek a dohnání restů před nástupem do nového zaměstnání. Co se ale stane, když vám plány překazí nemoc? Onemocníte-li během dovolené, která je součástí vaší výpovědní lhůty, máte právo na její prodloužení. Zákoník práce v § 217 jasně říká, že se dovolená prodlužuje o počet kalendářních dnů, po které trvala pracovní neschopnost. Je ale důležité pamatovat na to, že toto prodloužení se týká pouze té části dovolené, která spadá do období nemoci. Pokud onemocníte během dovolené, která začala ještě před začátkem výpovědní lhůty, na její prodloužení po dobu výpovědní lhůty již nárok nemáte. V každém případě je nutné neprodleně informovat vašeho zaměstnavatele o vzniku pracovní neschopnosti a doložit ji lékařskou zprávou. V opačném případě by se mohlo stát, že vám zaměstnavatel vaši absenci neuzná a bude ji považovat za neomluvenou. Pamatujte, že i když jste ve výpovědní lhůtě, vaše práva a povinnosti se nemění. Dodržujte proto všechny zákonné postupy a v případě nejasností se obraťte na odborníka, například na odborovou organizaci nebo právníka specializujícího se na pracovní právo.

Výpověď a nástup na novou práci

Výpověď z pracovního poměru s sebou přináší řadu otázek a jednou z nich je i problematika dovolené. Můžete si ji vybrat během výpovědní lhůty, nebo až po jejím skončení? A co když vám nárok na dovolenou ještě nevznikl?

Nárok na dovolenou ve výpovědní lhůtě
Délka trvání pracovního poměru Standardní nárok na dovolenou Nárok na dovolenou v případě výpovědi (2 měsíce)
Méně než 1 rok Poměrná část z celoroční dovolené Poměrná část, minimálně však 2 dny
1 rok a více Celoroční dovolená dle Zákoníku práce a vnitřních předpisů Poměrná část z celoroční dovolené za dobu trvání výpovědní lhůty

Během výpovědní lhůty máte ze zákona nárok na čerpání dovolené, na kterou vám vznikl nárok v rámci ukončovaného pracovního poměru. Zaměstnavatel vám může vyhovět a dovolenou schválit, ale není to jeho povinností. Pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete na čerpání dovolené během výpovědní lhůty, bude vám nevyčerpaná dovolená proplacena v závěrečné mzdě. Nástup na novou práci po skončení výpovědní lhůty je standardním postupem. Nicméně nic vám nebrání nastoupit do nového zaměstnání ihned po skončení vašeho stávajícího pracovního poměru, tedy ještě před koncem výpovědní lhůty. V takovém případě je ale nutné, aby s tím souhlasil váš stávající i budoucí zaměstnavatel.

Doporučení pro zaměstnance

Podání výpovědi z práce s sebou přináší řadu otázek a jednou z nich je i vyčerpání zbývající dovolené. Zaměstnanci se často ptají, zda mohou čerpat dovolenou ve výpovědní lhůtě, zda jim v tom může zaměstnavatel bránit a jaké jsou jejich možnosti. Základní pravidlo zní, že máte právo na vyčerpání dovolené i během výpovědní lhůty. Zaměstnavatel vám v tom nemůže bránit, ale měl by s vámi najít vzájemně přijatelné řešení. Důležité je pamatovat na to, že účelem výpovědní lhůty je především řádné předání práce. Pokud byste si tedy naplánovali dovolenou na celou dobu výpovědní lhůty a znemožnili tak předání agendy, mohl by to být důvod k rozkolísání pracovního poměru. Vždy je proto vhodné komunikovat se zaměstnavatelem a hledat kompromis, který bude vyhovovat oběma stranám.

Shrnutí a závěr

V průběhu výpovědní lhůty má zaměstnanec právo na čerpání dovolené, a to za stejných podmínek jako v běžném pracovním poměru. Zaměstnavatel může čerpání dovolené během výpovědní lhůty omezit pouze ve výjimečných případech, které brání provozu. Důležité je rozlišovat mezi dovolenou čerpanou ve výpovědní lhůtě a dovolenou poskytnutou z důvodu skončení pracovního poměru. Pokud zaměstnanec dovolenou ve výpovědní lhůtě nevyčerpá, náleží mu za ni náhrada mzdy. Výpovědní lhůta běží i během čerpání dovolené, ledaže by se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli jinak. Zaměstnanec by si měl včas požádat o čerpání dovolené a s ohledem na provozní možnosti zaměstnavatele se s ním domluvit na jejím čerpání. V případě sporu je na zaměstnavateli, aby prokázal, že čerpání dovolené bránily vážné provozní důvody. Dodržování právních předpisů a korektní komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem jsou klíčové pro bezproblémové ukončení pracovního poměru.

Publikováno: 10. 11. 2024

Kategorie: právo