Nemoc po skončení pracovního poměru: Co vám říká zákon?

Nemocenská po výpovědi

Skončení pracovního poměru s sebou přináší řadu otázek a nejistot. Co se stane, když onemocníte krátce po výpovědi? Máte nárok na nemocenskou i po skončení pracovního poměru? Odpověď zní: ano, ale za určitých podmínek.

Nárok na nemocenskou po skončení pracovního poměru máte pouze tehdy, pokud onemocníte do 7 dnů od jeho skončení. Nemoc se počítá od prvního dne pracovní neschopnosti. Důležité je, abyste v době nemoci byli účastníky nemocenského pojištění. To znamená, že nesmíte nastoupit do nového zaměstnání.

Nemocenskou vám v tomto případě nevyplácí váš bývalý zaměstnavatel, ale okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). Pro její přiznání je potřeba dodat OSSZ potvrzení o ukončení zaměstnání a neschopenku od lékaře. Výše nemocenské se pak odvíjí od vašeho průměrného výdělku za poslední rok.

Pamatujte, že nemocenská po výpovědi je omezena maximální délkou podpůrčí doby. Ta je v současnosti 380 dní. Pokud byste byli v pracovní neschopnosti déle, nárok na nemocenskou vám zaniká.

Podmínky nároku na dávky

Po skončení pracovního poměru máte nárok na nemocenské dávky pouze za určitých podmínek. Důležité je, zda jste se po skončení zaměstnání přihlásili na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a zda splňujete podmínky pro pobírání podpory v nezaměstnanosti. Pokud ano, nemocenské dávky vám bude vyplácet Úřad práce. Pokud se na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání neregistrujete, nárok na nemocenské dávky po skončení pracovního poměru nemáte. Výjimkou je situace, kdy onemocníte v tzv. ochranné lhůtě, která činí 7 dní po skončení zaměstnání. V této lhůtě vám nemocenské dávky vyplácí vaše bývalá zdravotní pojišťovna, a to i v případě, že jste se na Úřadu práce nezaregistrovali. Pro uznání nemoci v ochranné lhůtě je nutné, abyste onemocněli nejpozději v posledním dni vašeho zaměstnání. Pokud onemocníte až po skončení ochranné lhůty, nárok na nemocenské dávky vám nevznikne. Pro více informací o podmínkách pobírání nemocenských dávek po skončení pracovního poměru se obraťte na svou zdravotní pojišťovnu nebo na Úřad práce.

Délka nemocenské po PP

Po skončení pracovního poměru, ať už z jakéhokoli důvodu, se můžete ocitnout v situaci, kdy onemocníte. V takovém případě je důležité vědět, zda máte nárok na nemocenskou a jak dlouho ji budete pobírat. Nárok na nemocenskou po skončení pracovního poměru závisí na tom, zda jste se po skončení zaměstnání zaregistrovali na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a zda splňujete podmínky pro poskytování nemocenského pojištění.

Pokud jste se na Úřadu práce zaregistrovali včas, tedy do 7 dnů od skončení pracovního poměru, a splňujete podmínky pro nemocenské pojištění, máte nárok na nemocenskou i po skončení zaměstnání. Délka nemocenské se v tomto případě počítá stejně jako u běžného zaměstnance, tedy od 15. dne nemoci.

V případě, že jste se na Úřadu práce nezaregistrovali včas nebo nesplňujete podmínky pro nemocenské pojištění, nárok na nemocenskou po skončení pracovního poměru nemáte. V takovém případě je vhodné zvážit jiné možnosti podpory, například příspěvek na živobytí.

Pamatujte, že informace uvedené v tomto textu jsou pouze orientační a pro získání přesných a aktuálních informací je vždy nutné kontaktovat příslušné instituce, jako je Úřad práce ČR nebo Česká správa sociálního zabezpečení.

Výše nemocenské dávky

Po skončení pracovního poměru může nastat situace, kdy onemocníte a budete potřebovat nemocenskou. V takovém případě je důležité vědět, zda a za jakých podmínek máte na nemocenskou nárok. Pokud onemocníte do 7 dnů od skončení zaměstnání, nárok na nemocenskou vám vzniká u vašeho bývalého zaměstnavatele, u kterého jste v ochranné lhůtě. V tomto případě mu musíte nemoc oznámit obvyklým způsobem a dodat mu neschopenku. Nemocenskou vám pak bude vyplácet od 15. dne nemoci, stejně jako byste byli stále zaměstnáni. Pokud ale onemocníte 8. den po skončení pracovního poměru a později, na nemocenskou od bývalého zaměstnavatele již nárok nemáte. Vzniká vám ale nárok na nemocenskou od státu, pokud splňujete podmínky pro její přiznání. Mezi tyto podmínky patří účast na nemocenském pojištění po dobu alespoň 3 měsíců v posledních 2 letech a doložení neschopenky od lékaře. Nemocenskou pak budete dostávat od 15. dne nemoci od České správy sociálního zabezpečení. Výše nemocenské se v obou případech počítá ze stejného základu, kterým je váš průměrný denní výdělek za posledních 12 měsíců. Samotná výše nemocenské se pak odvíjí od délky vaší nemoci.

Potřebné dokumenty

V případě nemoci po skončení pracovního poměru je nutné doložit příslušné dokumenty, abyste měli nárok na nemocenské dávky. Mezi klíčové dokumenty patří pracovní smlouva nebo dohoda o provedení práce, ze které bude patrné datum skončení pracovního poměru. Dále je nezbytné předložit potvrzení o pracovní neschopnosti, tzv. "lístek na peníze", který vystavuje ošetřující lékař. Tento dokument potvrzuje vaši neschopnost pracovat z důvodu nemoci. Potvrzení o pracovní neschopnosti musí obsahovat datum vzniku nemoci, předpokládanou dobu trvání pracovní neschopnosti a razítko a podpis lékaře. Důležité je, aby datum vzniku nemoci bylo shodné nebo pozdější než datum skončení pracovního poměru. V opačném případě by nevznikl nárok na nemocenské dávky. Kromě výše uvedených dokumentů může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení vyžadovat i další dokumenty, například potvrzení od zaměstnavatele o výši výdělku. Je proto vhodné se informovat přímo na příslušné OSSZ, jaké dokumenty je nutné v konkrétním případě doložit.

Kam žádost podat

Po skončení pracovního poměru je nutné rozlišovat, zda žádáte o nemocenské dávky, nebo o podporu v nezaměstnanosti. Pokud onemocníte v tzv. ochranné lhůtě, tedy do 7 dnů od skončení zaměstnání, žádáte o nemocenské dávky u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Žádost se podává na předepsaném formuláři, který je k dispozici na webových stránkách ČSSZ nebo na kterémkoli kontaktním místě. K žádosti je potřeba doložit potvrzení o ukončení pracovního poměru a neschopenku vystavenou lékařem.

Nárok	Během pracovního poměru	Po skončení pracovního poměru
Náhrada mzdy/platu při pracovní neschopnosti	Ano, dle zákoníku práce	Ne
Nárok na nemocenské dávky	Ano, za určitých podmínek	Ano, pokud splňujete podmínky nároku (např. evidence na ÚP)
Délka pobírání nemocenské	Až 380 dní	Záleží na splnění podmínek, maximálně 380 dní

V případě, že onemocníte po uplynutí ochranné lhůty, nemáte již nárok na nemocenské dávky. Pokud jste se přihlásili na úřadu práce, můžete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Informace o podmínkách a způsobu podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti vám poskytne příslušný úřad práce.

Lhůty pro podání

Po skončení pracovního poměru je důležité vědět, v jakých lhůtách je nutné nahlásit případnou nemoc a jaká z toho pro vás plynou práva a povinnosti. Pokud onemocníte po skončení pracovního poměru, nevzniká vám nárok na nemocenskou od vašeho bývalého zaměstnavatele. Nárok na nemocenskou vám v tomto případě vzniká až po uplynutí tzv. ochranné lhůty, která činí 7 dní od skončení zaměstnání. Jestliže onemocníte během této ochranné lhůty, je nutné to neprodleně oznámit svému bývalému zaměstnavateli a doložit mu to lékařským potvrzením, a to nejpozději do 3 dnů od jeho vystavení. Pokud byste tak neučinili, nárok na nemocenskou by vám nevznikl. V případě, že onemocníte až po uplynutí ochranné lhůty, obraťte se na svou zdravotní pojišťovnu a postupujte dle jejích pokynů. Pamatujte, že včasné a správné nahlášení nemoci je klíčové pro to, abyste nepřišli o svá práva.

Nemoc po ukončení dohody

Po ukončení dohody, ať už se jedná o dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, nevzniká automaticky nárok na nemocenskou. Pro získání nemocenské je nutné splnit několik podmínek. Především musíte být účastni nemocenského pojištění. To znamená, že jste v době nemoci zaměstnáni (i na jinou smlouvu) nebo jste v ochranné lhůtě po skončení zaměstnání. Ochranná lhůta trvá 7 dní a začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy vám skončilo předchozí zaměstnání. Pokud onemocníte v této lhůtě, je potřeba se do 8 dnů od začátku nemoci zaregistrovat na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Tím si zajistíte, že vám bude nemocenská proplacena i za prvních 14 dní nemoci, které si jinak hradíte sami. Další podmínkou je, že nemoc musí nastat v tzv. době pojištění. To znamená, že musíte být nemocní v době, kdy jste účastni nemocenského pojištění, tedy během zaměstnání nebo v ochranné lhůtě. Pokud onemocníte až po uplynutí ochranné lhůty, nárok na nemocenskou vám nevznikne. V takovém případě se informujte na Úřadu práce o možnosti čerpání podpory v nezaměstnanosti.

Zaměstnání během nemoci

Po skončení pracovního poměru, ať už dohodou, výpovědí nebo skončením na dobu určitou, ztrácíte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. To se týká i situace, kdy onemocníte krátce po odchodu z práce. V tomto případě se obraťte na svou zdravotní pojišťovnu, u které jste byli během zaměstnání pojištěni. Pokud splňujete podmínky, například jste v ochranné lhůtě, vzniká vám nárok na nemocenské dávky. Ochranná lhůta trvá 7 dní a začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy vám skončil pracovní poměr.

Důležité je nezaměnávat si nemocenskou s podporou v nezaměstnanosti. O podporu v nezaměstnanosti můžete žádat, pokud jste se po skončení pracovního poměru zaregistrovali na Úřadu práce a splňujete zákonné podmínky. Nemocenskou pak můžete pobírat, pokud během této doby onemocníte a doložíte pracovní neschopnost. Informace o vašem zdravotním stavu po skončení pracovního poměru si ověřuje vaše zdravotní pojišťovna, a to i u vašeho bývalého zaměstnavatele. Poskytnutí informací o vašem předchozím zaměstnání a zdravotním stavu se řídí zákonem o ochraně osobních údajů.

Kontrola lékařem ČSSZ

Po skončení pracovního poměru už váš bývalý zaměstnavatel nemá povinnost vám dále vyplácet náhradu mzdy v případě nemoci. Místo toho vám může vzniknout nárok na nemocenské dávky od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pro získání nemocenské je ale potřeba splnit několik podmínek. Jednou z nich je i tzv. ochranná lhůta. Ta činí 7 dní od skončení zaměstnání a znamená to, že onemocnět musíte nejpozději v tomto termínu. Pokud onemocníte až po uplynutí ochranné lhůty, na nemocenské od ČSSZ bohužel nárok nemáte.

Důležitou roli v celém procesu hraje také lékař. Ten nejenže posuzuje vaši pracovní neschopnost, ale také odesílá ČSSZ elektronicky eNeschopenku. Na základě eNeschopenky pak ČSSZ posuzuje váš nárok na nemocenské dávky. Lékař má povinnost informovat ČSSZ o všech skutečnostech, které jsou pro posouzení vašeho nároku relevantní. V případě pochybností o vaší nemocenské může ČSSZ provést kontrolu. Kontrola může být buď administrativní (zaměřená na kontrolu dokumentů) nebo terénní (návštěva kontrolního lékaře ČSSZ).

Zneužití nemocenské

Po skončení pracovního poměru, ať už výpovědí, dohodou nebo uplynutím sjednané doby, ztrácí zaměstnanec nárok na nemocenskou od svého bývalého zaměstnavatele. Pokud ale onemocníte ještě před koncem pracovního poměru a nemoc trvá i po jeho skončení, máte nárok na nemocenskou od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Důležité je informovat ČSSZ o skončení pracovního poměru a o trvající pracovní neschopnosti. To samé platí i v případě, že onemocníte v tzv. ochranné lhůtě, která trvá 7 dní po skončení zaměstnání. Během této doby vám vzniká nárok na nemocenskou ze zákona, a to i přesto, že už nejste zaměstnaní. Zneužití nemocenské je trestné. Pokud byste se úmyslně snažili čerpat nemocenskou neoprávněně, například předstíráním nemoci, vystavujete se riziku postihu. ČSSZ provádí kontroly a v případě podezření na zneužití může požadovat lékařské vyšetření nebo důkazy o vaší pracovní neschopnosti.

Sankce a postihy

Po skončení pracovního poměru je důležité vědět, jaké informace o své nemoci musíte sdělit a jaké sankce vám hrozí, pokud tak neučiníte. Obecně platí, že po skončení pracovního poměru již nejste povinni informovat bývalého zaměstnavatele o svém zdravotním stavu. Existují však výjimky. Například pokud žádáte o odstupné, jste povinni informovat zaměstnavatele o všech skutečnostech, které by mohly mít vliv na jeho výši. Mezi tyto skutečnosti patří i případná nemoc. Pokud byste zamlčeli nemoc, která by měla vliv na výši odstupného, vystavujete se riziku, že budete muset neoprávněně vyplacené odstupné vrátit. V krajním případě by vám mohlo hrozit i trestní stíhání pro podvod. Důležité je také zmínit, že i po skončení pracovního poměru máte nárok na náhradu mzdy za prvních 14 dní nemoci, pokud vám nemoc vznikla v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta trvá 7 dní po skončení pracovního poměru. Abyste však na náhradu mzdy dosáhli, musíte o vzniku nemoci informovat svého bývalého zaměstnavatele a doručit mu potvrzení o pracovní neschopnosti.

Nemoc si nevybírá, ani čas, ani místo. Stejně tak nehledí na to, zda je pracovní poměr ukončen či nikoliv.

Radomír Černý

Užitečné kontakty

V případě nemoci po skončení pracovního poměru je důležité znát svá práva a povinnosti a vědět, na koho se obrátit pro relevantní informace. Pro zodpovězení vašich dotazů ohledně nemocenských dávek a podmínek jejich pobírání kontaktujte Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Telefonicky se můžete spojit s Call centrem ČSSZ na telefonním čísle +420 257 062 860, kde vám operátoři poskytnou základní informace. Pro podrobnější konzultaci doporučujeme navštívit pobočku ČSSZ v místě vašeho bydliště. Další užitečné informace o nemocenském pojištění a dávkách naleznete na webových stránkách ČSSZ. V případě nejasností ohledně vašeho pracovněprávního vztahu a nároku na nemocenskou se můžete obrátit na bezplatnou právní poradnu Občanské poradny. Zkušení poradci vám poskytnou informace o vašich právech a povinnostech v dané situaci a pomohou vám s případnou komunikací s úřady. Kontakty na jednotlivé pobočky Občanské poradny naleznete na jejich webových stránkách. Pamatujte, že včasná a správná informovanost je klíčová pro hladké řešení situace v případě nemoci po skončení pracovního poměru.