Příkazní smlouva a daně: Co potřebujete vědět

Co je příkazní smlouva?

Příkazní smlouva je v českém právním řádu upravena v občanském zákoníku a řadí se mezi smlouvy o obstarání záležitosti. Na základě této smlouvy se zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará určitou záležitost, a to zpravidla za odměnu. Předmětem obstarání může být široká škála činností, od právních služeb, přes zprostředkování obchodu až po úklidové práce. Důležitým aspektem příkazní smlouvy je její zdanění. Příjmy plynoucí z příkazní smlouvy podléhají dani z příjmů fyzických osob u příkazníka a u příkazce mohou být tyto výdaje v některých případech daňově uznatelné. Pro správné určení daňové povinnosti je nutné brát v potaz řadu faktorů, jako je například povaha obstarávané záležitosti, výše odměny či zda je příkazník plátcem DPH. Pro bližší informace o zdanění příkazní smlouvy je vhodné obrátit se na daňového poradce, který poskytne relevantní informace s ohledem na konkrétní situaci.

Příjmy z příkazní smlouvy

Příjmy plynoucí z příkazní smlouvy podléhají v České republice zdanění. Je důležité si uvědomit, že zdanění se liší v závislosti na tom, zda je příkazcem fyzická nebo právnická osoba a zda je zprostředkovatel (příkazník) osobou samostatně výdělečně činnou nebo nikoliv. V případě, že je příkazcem fyzická osoba, která není podnikatelem, a příkazník je osobou samostatně výdělečně činnou, je příkazník povinen zdanit příjem z příkazní smlouvy ve svém daňovém přiznání. Naopak, pokud je příkazcem právnická osoba nebo podnikatel, je příkazník povinen vystavit fakturu s vyúčtováním daně z přidané hodnoty, pokud je plátcem DPH. Informace o zdanění příkazní smlouvy jsou důležité jak pro příkazce, tak pro příkazníka. Doporučuje se proto seznámit se s relevantními právními předpisy nebo se poradit s daňovým poradcem, aby se předešlo případným problémům s finančními úřady.

Příkazní smlouva, ač se může zdát na první pohled jednoduchá, s sebou nese i daňové povinnosti, které je nutné důkladně zvážit.

Radomír Novotný

Kdy platíte daň z příjmů?

Daň z příjmů z příkazní smlouvy neplatíte hned. Záleží na tom, zda jste poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, nebo zda příjmy daníte v rámci podnikání. Pokud jste zaměstnaní a máte příjmy z příkazní smlouvy do 3000 Kč měsíčně, nemusíte je danit vůbec. Platí to ale jen v případě, že nepožádáte o zdanění srážkovou daní. Pokud vaše příjmy z příkazní smlouvy přesáhnou 3000 Kč měsíčně, nebo si o zdanění srážkovou daní požádáte, musíte podat daňové přiznání. Termín pro podání daňového přiznání je stejný jako u ostatních příjmů fyzických osob, tedy do konce března následujícího roku. V případě, že vám s daněmi pomáhá daňový poradce, máte čas na podání daňového přiznání do konce června. Informace o zdanění příkazní smlouvy najdete na webových stránkách Finanční správy.

Výdaje u příkazní smlouvy

Výdaje u příkazní smlouvy hrají klíčovou roli při stanovení daňové povinnosti. Pro plátce daně z příjmů fyzických osob, kteří uplatňují výdaje paušálem, nehraje struktura a výše skutečných výdajů roli. Paušál představuje zjednodušený způsob, jak výdaje uplatnit, a je stanoven procentem z dosažených příjmů. V roce 2023 činí tento paušál 60 %, maximálně však 2 000 000 Kč. Naopak pro plátce daně z příjmů fyzických osob, kteří uplatňují výdaje ve skutečné výši, je nutné všechny výdaje doložit. Mezi typické výdaje u příkazní smlouvy patří například cestovní náhrady, náklady na materiál nebo odpisy dlouhodobého majetku. Důležité je správně rozlišit, zda se jedná o výdaj daňově uznatelný, či nikoliv. Daňově uznatelným výdajem je takový výdaj, který souvisí s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů. Pro daňovou uznatelnost výdajů je klíčová jejich průkaznost, tedy existence dokladů, které výdaj prokazují. V případě pochybností je vhodné obrátit se na odborníka v oblasti daní.

Jak uplatnit výdaje?

Uplatnění výdajů u příkazní smlouvy závisí na tom, zda jste OSVČ, nebo zda podepisujete smlouvu jako osoba bez podnikání. Pokud jste OSVČ, máte na výběr, zda budete uplatňovat výdaje paušálem, nebo skutečné výdaje. Paušální výdaje jsou jednodušší na administraci, ale nemusí být pro vás vždy výhodné. Skutečné výdaje musíte doložit účetními doklady. Pokud nejste OSVČ, pak výdaje uplatnit nemůžete. Příjem z příkazní smlouvy se v tomto případě daní srážkovou daní. Informace o zdanění příkazní smlouvy najdete na webových stránkách Finanční správy, případně se můžete obrátit na daňového poradce.

DPH a příkazní smlouva

Příkazní smlouva, běžně užívaná pro sjednání nejrůznějších prací a služeb, s sebou přináší i daňové povinnosti, a to včetně DPH. Pro plátce DPH je klíčové správně určit, zda se na danou situaci vztahuje režim přenesené daňové povinnosti. V případě, že příjemce plnění z příkazní smlouvy je rovněž plátcem DPH a plnění je uskutečněno pro jeho ekonomickou činnost, uplatní se mechanismus reverse charge. To znamená, že povinnost přiznat a odvést DPH se přesouvá z poskytovatele služby na příjemce. Příjemce plnění uvede DPH na výstupu i na vstupu, čímž se daňová zátěž neutralizuje. Pro neplátce DPH je situace jednodušší, jelikož DPH neřeší. Poskytovatel služby jim vystaví fakturu bez DPH. Je však důležité si uvědomit, že i drobná chyba v posouzení daňové povinnosti může mít nepříjemné následky v podobě sankcí ze strany finanční správy. Proto je vždy vhodné konzultovat specifické případy s daňovým poradcem, který pomůže zorientovat se v dané problematice a předejít tak případným komplikacím.

Sociální a zdravotní pojištění

Při práci na základě příkazní smlouvy je důležité nezapomínat na odvody na sociální a zdravotní pojištění. Tyto odvody se liší v závislosti na tom, zda jste osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) či nikoliv. Pokud příjmy z příkazní smlouvy tvoří váš jediný příjem, nebo překročí určitou hranici (v roce 2023 je to 96 775 Kč), budete muset platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění jako OSVČ. Výše záloh se odvíjí od vašeho zisku, který si sami vypočítáte v daňovém přiznání. V případě, že vaše příjmy z příkazní smlouvy nepřesáhnou stanovenou hranici a zároveň nejste OSVČ, neodvádíte zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Povinnost podat daňové přiznání a případně doplatit pojištění však i v tomto případě zůstává. Pro detailní informace o zdanění příkazní smlouvy a odvodech na sociální a zdravotní pojištění doporučujeme kontaktovat finančního poradce nebo daňového specialistu.

Zdravotní pojištění u příkazníka

V případě příkazní smlouvy je důležité věnovat pozornost i otázce zdravotního pojištění. Příkazník, tedy osoba, která na základě smlouvy pro příkazce činnost vykonává, může být z hlediska zdravotního pojištění OSVČ, zaměstnancem nebo osobou bez zdanitelných příjmů. Pokud příkazník již má status OSVČ a příjmy z příkazní smlouvy přesáhnou určitou hranici, bude muset platit zálohy na zdravotní pojištění. V případě, že je příkazník zaměstnancem a jeho příjem z příkazní smlouvy nepřesáhne stanovený limit, nemusí na zdravotní pojištění doplácet. Pokud je však příjem vyšší, je nutné podat daňové přiznání a doplatit zdravotní pojištění z dosaženého zisku. Osoba bez zdanitelných příjmů pak musí z příjmů z příkazní smlouvy platit zdravotní pojištění vždy, pokud přesáhnou minimální hranici. Pro přesné informace o povinnostech ohledně zdravotního pojištění je vždy vhodné kontaktovat příslušnou zdravotní pojišťovnu.

Příklad výpočtu daně

Představme si, že pan Novák uzavřel příkazní smlouvu na grafické práce s odměnou 20 000 Kč. Pan Novák si neuplatňuje žádné výdaje a je plátcem zdravotního a sociálního pojištění.

Srovnání zdanění příkazní smlouvy a pracovní smlouvy

Vlastnost	Příkazní smlouva	Pracovní smlouva
Povinné odvody (zaměstnanec)	Ne	Ano (sociální a zdravotní pojištění)
Povinné odvody (zaměstnavatel)	Ne	Ano (sociální a zdravotní pojištění)
Zdanění příjmu	Daň z příjmu fyzických osob (podle daňového pásma)	Daň z příjmu fyzických osob (podle daňového pásma), srážková daň (volitelně)

Z odměny 20 000 Kč se nejprve vypočítá záloha na sociální a zdravotní pojištění. Pro zjednodušení použijeme v tomto příkladu pouze základní sazby bez ohledu na aktuální rok. Na sociální pojištění se odvádí 6,5 %, tedy 1 300 Kč (20 000 Kč × 0,065). Na zdravotní pojištění se odvádí 4,5 %, tedy 900 Kč (20 000 Kč × 0,045). Základ daně z příjmu se poté sníží o zaplacené zálohy na sociální a zdravotní pojištění. V našem případě je to 18 800 Kč (20 000 Kč - 1 300 Kč - 900 Kč). Z této částky se odvede daň z příjmu ve výši 15 %, tedy 2 820 Kč (18 800 Kč × 0,15). Pan Novák tak po zdanění obdrží 17 180 Kč (20 000 Kč - 1 300 Kč - 900 Kč - 2 820 Kč). Je důležité si uvědomit, že se jedná o zjednodušený příklad. Skutečná výše daně a pojištění se může lišit v závislosti na individuálních okolnostech poplatníka.

Kdy potřebujete účetní?

Příkazní smlouva, ač se může zdát jednodušší než pracovní poměr, s sebou nese specifické daňové povinnosti. Zda potřebujete účetní i v případě příkazní smlouvy, závisí na mnoha faktorech. Pokud si nejste jisti, jak správně postupovat při zdanění příjmů z příkazní smlouvy, je vždy lepší se poradit s odborníkem. Účetní vám pomůže s daňovým přiznáním, abyste předešli případným problémům s finančním úřadem. Účetní vám také poradí s dalšími povinnostmi, které se k příkazní smlouvě váží, například s odvody na sociální a zdravotní pojištění. Pamatujte, že neznalost zákona neomlouvá a chyby v daňovém přiznání vás mohou stát nemalé peníze.